Historie vůní

Kouzla, jakým na nás působí vůně, si chtě nechtě povšiml už pračlověk. Samozřejmě na základě zkušeností záhy přišel na to, že co páchne, to bývá nejen nepříjemné, ale zpravidla i zkažené a škodlivé, takže je lepší se tomu zdaleka vyhnout. Hledáme-li kořeny historie parfémů a podíváme.li se přitom do časů před vznikem písemnictví, tedy do dob starších než 5000 let, nezbývá nám - už kvůli pomíjivosti vůní - než spolehnout se na hypotézy. Už samo označení per fumum (což znamená kouřem, skrze kouř) však napovídá, že můžeme předpokládat, že člověk již odpradávna vyrůstal a žil s vůněmi a dělil se o ně se svými bohy. Kromě nejrůznějších předmětů totiž lidé obětovali bohům i vůně.

První parfém skutečně plnil funkci dnešního deodorantu. V četných kulturách byl parfém důležitou součástí náboženských obřadů. Prvním produktem, který bychom označili za parfém, bylo kadidlo. K rostlinám, jež hrály v dávných rituálech našich předků významnou úlohu, patří vedle kadidlovníku také jalovec, různé druhy cypřišů a cedr. O starověkých způsobech zkrášlování a vonění máme více poznatků. Od Číny až po Egypt, od staré Persie po antický Řím lidé znali a používali mnoho kosmetických metod. Ve starověku byla práce s vonnými látkami velmi ceněným řemeslem, jemuž se často věnovali kněží, lékaři či jiné vzdělané osoby.

Po pádu Říma se východní vonné prostředky staly téměř nedostupnými a jejich cena značně stoupla. Ve středověku patřily Benátky k nejvýznamnějším centrům obchodu s Východem. Východní zboží (tedy i vonné oleje a parfémy) mělo takový úspěch, že Evropa si žádala stále větší přísun a Benátky se staraly o jejich dovoz. Obchod s vonnými přísadami usnadnily vědecké pokusy Arabů - uplatněním destilace bylo možné snáze převážet vonné látky v podobě extraktů(výtažků).Umění destilace se dále rozvíjelo a přineslo překvapivý výsledek: byla nalezena aqua vitae, jmenovitě koncentrovaný alkohol, surovina nepostradatelná při výrobě parfémů.

Po roce 1492 (po objevení Nového světa) obohatila Amerika Evropu i ostatní svět novými voňavými květy a rafinovanými parfémy. V období renesance se velice rozvinula výroba parfémů. Francie dlouho nebyla parfémovou velmocí. Ačkoli to zní jako paradox, francouzské voňavkářství vděčí za svůj rozkvět "hygieně", respektive spíše "nedostatku hygieny". Město Grasse (na jihu Francie) se stalo centrem výroby parfémů. Další revoluce ve vývoji voňavek nastala na přelomu 17. a 18. století: tehdy se poprvé objevila kolínská voda. (Pojmenování dostala po městě Kolín). Také v Německu pilně pracovali průkopníci moderní parfumerie.

Musíme se zmínit také o nejslavnější kolínské nazývané "4711", která spatřila světlo světa téměř 100 let po první kolínské vodě. Kosmetické přípravky a parfémy jsou již více než sto let spíše prostředky diskrétní péče o krásu. Historie vůní dneškem nekončí, protože parfémy jsou stále se obměňujícími osobitými výrobky lidské civilizace.